na Blog.cz

1 kg prorostlého bůčku nebo syrového ( řemenového ) sádla, asi 0,10 litru vody, sůl.

Syrový prorostlý bůček nebo syrové sádlo umeleme na masovém mlýnku, dáme do velkého smaltovaného kastrolu, podlijeme studenou vodou, trochu osolíme a škvaříme na velmi mírném ohni. Stále mícháme, aby se ani kousek nepřilepil ke dnu a nepřipálil. Škvaříme tak dlouho, až jsou škvarky slabě žluté. Pak kastrol odstavíme z ohně, obsah necháme trochu zchladnout, přelijeme ho do zavařovacích sklenic a převážeme ho celofánem. Čisté sádlo vystoupí nahoru a v dolní polovině sklenice zůstane drobná drť škvarků.

Obdobně se připravuje pomazánka ze škvarků, které zbudou po vypouštění sádla. Vymaštěné škvarky umeleme a smícháme se sádlem. Krajíc chleba se škvarkovou pomazánkou je chutnější než s čistým sádlem. Ovšem ani k pomazánce nesmí chybět ostrá chuť sekané cibule nebo naťové cibulky.

Velký krajíc žitného chleba a na něm sádlo, škvarky nebo slanina byl základem stravy na českém venkově. Rychle nasytil a dodal sílu. Dnes se jí méně často, ale máte-li sádlo z domácího vepře a čerstvou cibulku, je pochotkou nad jiné.

( 6 porcí )

1 kg vepřového masa ( krkovice, bůček ), 1 menší cibule, 2 stroužky česneku, asi 1/2 lžíce hldké mouky, podle chuti kmín a sůl.

Kysané zelí : 1 kg kysaného zelí, asi 0,30 litru vody, 2 lžíce sádla, 1 cibule, 3 až 5 lžic krystalového cukru, podle chuti kmín a sůl.

Do masa vetřeme sůl a povrch pokmínujeme. Vložíme ho na pekáč a podlijeme ho trochou studené vody. Do pekáče dáme celou oloupanou cibuli a stroužky česneku. Pro výraznější chuť masa a šťávy se někdy do povrchu masa, ještě před pečením vtírá lisovaný česnek se solí.

Maso přikrejeme druhým pekáčem a dáme do předehřáté trouby péct. Během pečení maso několikrát obracíme a podléváme horkou vodou. Asi po hodině pečení propíchneme a pokud z ní nevytéká krev , sejmeme vrchní pekáč, aby se povrch pečeně mírně vysušil a zčervenal. Upečené maso by mělo mít chřupavou kůrku. Neméně důležitá je i šťáva. Ke konci pečení necháme šťávu vysmahnout, maso vyjmeme z pekáče, šťávu zaprásíme moukou, osmshneme a zředíme vodou. Maso nakrájíme na plátky a doplníme ho bramborovým nebo houskovým knedlíkem a kysaným zelím.

Přípava zelí : Pokud je zelí obzvlášť kyselé, propláchneme je vodou. V kastrolu zahřejeme sádlo, přidáme nakrájenou cibuli a krátce ji zpěníme. Potom dáme do kastrolu zelí, kmín, sůl, a cukr a vše zalijeme studenou vodou. Zelí vaříme na mírném ohni do měkka až se voda vyvaří.

..........

Vepřo- knedlo - zelo je proslulý národní pokrm. Zlí jazykové tvrdí, že má cosi společného s českou letorou. Je pravda, že po tučné vepřové pečeni s knedlíkem zapité pivem, se dobře lenoší a snad proto se servíruje k nedělnímu obědu.

( 5 - 6 porcí )

500 g hrubé mouky, 1/2 kypřícího přášku do pečiva, 1 vejce, 1 žloutek asi 0,30 litru vody, 2 rohlíky a 1/2 lžičky soli.

Do mísy prosijememouku zároveň s kypřícím práškem a postupně přiléváme vodu, ve které jsme rozšlehali celé vejce, žloutek a sůl. Těsto rychle promícháme vařečkou, tak aby se suroviny spojily. Pak přidáme tvrdší, asi 2 dny staré, rohlíky nakrájené na kostičky a lehce je zapracujeme do těsta. Těsto necháme 5 minut odpočinout, dáme ho na pomoučený vál a uděláme 2 šišky. Dáme je vařit do hrnce s vařící vodou. Vaříme mírným varem asi 20 minut. Po 2 minutách lehce vařečkou nadvedneme ode dna. V polovině vaření šišky obrátíme. Uvařené vyndáme na vál, propícháme vidličkou, aby vyšla pára, a krájíme je na plátky buď ve speciálním kráječi, nebo plátky odřezáváme režnou nití. Z uvedeného množství surovin nakrájíme asi 28 plátků knedlíků.

.........

Houskové knedlíky jsou typickou přílohou české kuchyně. Připravují se v mnoha variantách : kypří se droždím nebo kypřícím práškem, zadělávají se mlékem, vodou nebo sodovkou. Osvědčené a nejméně pracné jsou knedlíky s kypřícím práškem a zadělávané vodou.

( 6porcí )

1 kg hovězího masa z kýty nebo z pravé svíčkové, 50 g slaniny, 0,25 litru smetany ke šlehání, 0,20 litru mléka, 100 g másla, 150 g hladké mouky, 100 g celeru, 50 g mrkve, 50 g petržele, 1 cibule, 30 g cukru, 8 zrnek celého pepře, 6 zrnek nového koření, 2 bobkové listy, podle chuti ocet, mletý pepř a sůl.

Maso prošpikujeme, protáhneme slaninou, osolíme a opepříme. V pekáči na másle osmažíme cibuli nakrájenou na hrubo a zeleninu nakrájenou na nudličky. Posléze dáme na pekáč maso, které opečeme na všech stranách. Potom ho podlijeme horkou vodou, přidáme koření, přiklopíme druhým pekáčem a dáme péct do předehřáté trouby. Občas podléváme vařící vodou a maso obracíme. Pečeme ho do měkka, přikryté pekáčem, aby se povrch příliš nevysušil. Když maso změkne, vyjmeme jej z pekáče a zeleninu s tukem propasírujeme přes cedník ( nebo rozmixujeme ). Propasírovanou zeleninu rozředíme trochou vody, přivedeme vodu do varu a přidáme mouku rozmíchanou v mléce. Krátce povaříme a za stálého míchání přidáme smetanu. ( Mixovaná zelenina nevyžaduje zahuštění moukou ). Omáčku, která by měla mít krémovou hustotu, dochutíme cukrem a vlažným octem nebo citrónem. Maso nakrájíme na plátky a vložíme zpět do omáčky přihřát. Svíčkovou podáváme s plátkem citrónu a kopečkem brusinkového kompotu.

.........

Svíčková nemá chybu. Pikantní smetanová omáčka podávaná s kyprým houskovým knedlíkem, soutěží s vepřovým, knedlíkem a zelím o nejoblíbenější pokrm české kuchyně.

Vepřová žebírka opereme a osušíme. Celé žebírka osolíme. V nádobě kterou si zvolíte podle velikosti žebírek smícháme olej spolu se sojovou omáčkou, rajčatovým protlakem, medem nebo javorovým sirupem. Pak přidáme podle chuti pepř, chilli, mletý zázvor nebo provensálské koření. Vepřová žebírka naložíme do marinády a necháme odležet. Nejlépe přes noc. Před grilováním, zabalíme žebírka do alobalu a zvolna je necháme předpéct.

Asi tak po dvou hodinách je rozbalíme a do zlatova grilujeme. Nezapomínejte pravidelně potírat žebírka marinádou. Dobře ugrilovaná vepřová žebírka a dobře vychlazená plzeň či sklenka portského vína vám určitě zpříjemní letní posezení na zahrádce. Dobrou chuť přeje Bernardi blog.

/ 3 porce /

0,75 litru vody, 1 mrkev, 1/2 petržele a stejný kousek celeru, 2 růžičky květáku, malá hrst sušených hub, podle chuti sůl.

Vaječná jíška : 80 g másla, 3-4 lžíce hladké mouky, 3 vejce.

Kořenovou zeleninu nakrájíme na nudličky, přidáme sůl pepř a zalijeme vodou. Přivedeme do varu a vaříme asi 15 minut do měkka. Ke kořenové zelenině můžeme přidat hrst předem propláchnutých a namočených sušených hub, které dodávají polévce příjemně kořeněnou chuť.

Dobu, po kterou se vaří zelenina, využijeme k přípravě vaječné jíšky. Máslo rozpustíme, přidáme hladkou mouku a pečlivě mícháme, aby se mouka stejnoměrně zbarvovala do růžova. Výsledkem by měla být světlá, nepřipálená jíška. Přímo do kastrolku s jíškou rozklepneme vajíčka, počkáme, až se bílek trochu srazí, a pak mícháme tak dlouho, až se utvoří drobné kousky.

Vaječnou jíšku zavařujeme do vroucí polévky a vše ještě asi 7 minut povaříme. Vaječná jíška polévku trochu zahustí a zároveň jí doplní o závařku.

Především na jaře je to výborná . K základní polévkové zelenině, mrkvi a celeru, pak přidáváme i zeleninu sezoní.

..........

Polévky byly ve staročeské kuchyni hned po mléku, chlebu a bramborách nejdůležitějším pokrmem. Zvlášť to platí pro polévky zahuštěné jíškou, tzv. zasmažené. Polévka, jejíž recept vám nabízíme, patří na pomezí polévek zasmažených a zeleninových vývarů.

/4 porce/

1 litr vody, 200 g předního hovězího masa, 2 morkové kosti, 1 mrkev, 1 petržel, čtvrtka menšího celeru, 1 cibule, 5 kuliček celého pepře, podle chuti sůl.

Zavářka: 250 g drůbežích nebo vepřových jater, 1 vejce, 2 lžíce hladké mouky, 3 lžíce strouhanky, 4 stroužky lisovaného česneku, špetka majoránky, podle chuti pepř a sůl.

Do studené vody dáme maso, kosti, zeleninu, pepř a sůl. Vodu přivedeme do varu, pak oheň zmírníme a polévku necháme táhnout na mírném ohni dvě a půl hodiny. Během vaření doléváme teplou vodu na původní množství. Zatímco se polévka vaří, připravíme noky. Drůbeží játra naškrábeme nožem, tužší vepřová játra umeleme. Přidáme vejce, mouku, strouhanku, česnek a všechno koření. Pokud je těsto příliš řídké, zahustíme je kávovou lžičkou bramborového škrobu, Solamylu. Hotový vývar scedíme, přivedeme znovu do varu a do vařícího vkládáme noky. Potřebujeme k tomu malou a velkou lžíci, které namáčíme do vývaru, velkou lžící nabíráme zavářku a těsně nad hladinou v hrnci vykrajujeme lžičkou noky a vkládáme je do polévky. Místo noků se někdy dělají knedlíčky. Jsou však méně chutné, protože těsto musí být tužší s větším množstvím strouhanky. Sváteční vývar s játrovými nočky se servíruje na stůl v polévkové míse. Pro chuť a vzhled se povrch sype sekanou pažitkou nebo petrželí.

..........

Hovězí vývar s játrovou zavářkou je polévka sváteční, která zpravidla zahajuje nedělní oběd. Aby byl vývar z masa, kostí a zeleniny opravdu silný, vše se vaří zvolna a dlouho většinou až tři hodiny.

Sluníčko osušilo cesty a pomalu zvedá rtuť na teploměrech a to je ten pravý čas odzimovat kolo. Důkladnou kontrolou a servisem vašeho kola předejdete nepříjemnostem, které by vás mohly potkat někde na cestách. Pouze příjemné chvilky strávené na sedlech v sezoně 2011 vám přeje bernardi blog.

České hory sice nemají parametry Alpských kopců, ovšem lákají nás zase svojí dostupností a příjemným tuzemským prostředím. Nabídky českých středisek se každým rokem zlepšují a mnohdy jsou již na úrovni evropských středisek a nabízejí své služby i těm nejnáročnějším lyžařům. Stavějí se nové sedačkové lanovky, budují se snowparky, umělé zasněžování, večerních lyžování, perfektně upravené tratě, lyžařské školy začínají být standardem na Českých horách.

Ceny na českých horách jsou sice stále o něco málo levnější než v Alpách, ale kvalitou služeb se mnohdy velice vyrovnávají. Některé lyžařské areály se slučují do větších celku, především v Krkonoších a Jizerských horách a díky tomu můžete na jednu pernamentku projezdit více sjezdovek a lyžování se tím stává víc zábavné.

Při vyslovení slova mamuti se většině čtenářů vybaví doba ledová, s ní spojená všudypřítomná zima a lovci zahalení v kožešinách. Jásavě poskakují okolo velké jámy, do které právě ulovili mamuta. Mladý muž zrovna zjistí, že vrtěním dřívek lze vytvořit oheň. O kousek dál si spoře oblečený postarší vousatý muž vyškrabává z kousku hlíny figurku ve tvaru buclaté dámy.

Při těchto představách se většina z vás musí pousmát. Trochu za to mohou skvělý malíř Zdeněk Burian a obdivuhodný spisovatel Eduard Štorch. Právě díky nim se nám tyto výjevy vryly již v mládí do paměti. Nicméně zažité představy o životě lovců mamutů, ať již jakkoli romantické a lákavé svým dobrodružným nádechem, v sobě skrývají spoustu nesprávných interpretací. Vývoj a fungovování mladopaleolitické společnosti jsou předmětem dlouhodobých výzkumů u nás i v zahraničí. Materiál z našich zemí pochází většinou ze sprašových lokalit na Moravě, například z Dolních Věstonic, Pavlova či Předmostí.

V úterý 4. ledna 2011 v dopoledních hodinách před zraky miliónů Evropanů Měsíc částečně zakryje sluneční kotouč. Půjde o největší částečné zatmění v České republice po 8 letech a nejvýraznější svého druhu až do roku 2026. Na našem území se bude velikost zatmění v jeho největší fázi pohybovat kolem 79 procent.

Do nového roku, hodně správných kroků, štěstí, zdraví akorát, to Vám chceme dneska přát...

V polovině října začala v Oblastní nemocnici Kladno rozsáhlá modernizace a výstavba nových budov. Na základní kámen stavby poklepali - netradičně neurologickým kladívkem - odstupující hejtman Středočeského kraje ing. Petr Bendl, primátor města Kladna ing. Dan Jiránek, za sdružení dodavatelů obchodní ředitel společnosti Metrostav ing. Pavel Pilát a v roli hostitele ředitel Oblastní nemocnice Kladno MUDr. Otakar Mareš.
Během 26 měsíců vyrostou v areálu kladenské nemocnice tři nové objekty a bude rekonstruovaná část stávající budovy monobloku. Dodavatelem stavby a zdravotnických technologií je sdružení čtyř firem - stavebních společností Metrostav a Energie stavební a báňská a dodavatelů zdravotnické technologie - akciové společnosti PURO-KLIMA a firmy Hospimed.

"Chtěl bych jménem dodavatelů poděkovat za to, že jsme dostali důvěru a máme šanci realizovat tuto vysněnou investici. Rád bych také požádal personál nemocnice o maximální míru shovívavosti, protože přece jen s sebou stavařina přináší některé nepříznivé jevy ve svém okolí a dále personálu přeji, aby mu ten čas, kdy tady budeme působit, uběhl co možná nejrychleji a abyste se co nejdříve setkali s novou budovou, ve které se vám určitě bude pracovat lépe než doposud. Stavbě přeji, aby proběhla bez pracovních úrazů, i když se může zdát, že tady by byla pomoc nejblíže na místě, ale přesto věřím, že to opravdu bude bez pracovních úrazů," řekl při slavnostním zahájení stavby za všechny zhotovitele obchodní ředitel Metrostavu ing. Pavel Pilát.
Ředitel nemocnice na slavnostní ceremonii přivítal vedle dalších významných hostů i primáře MUDr. Vladimíra Lemona, která v kladenské nemocnici dlouhou dobu pracoval a významným způsobem promluvil do české medicíny tím, že se stal jedním ze zakladatelů oboru anestezie a resuscitace. Pan primář ve svém projevu zavzpomínal na historii nemocnice, ve které byl zahájen provoz už v roce 1903.

MUDr. Otakar Mareš připomněl, že cesta k realizaci jednoho z nejvýznamnějších projektů od vzniku Středočeského kraje, který si vyžádá náklady přesahující 1,2 miliardy korun, nebyla jednoduchá. "Jsem rád, že jsme dnes završili téměř pět let úsilí, dohadování a obhajob našich projektů a nakonec jsme vydrželi a můžeme zahajovat stavbu, která je velmi významná nejen pro tuto nemocnici, ale i pro celé středočeské zdravotnictví," řekl a podrobně vysvětlil, jak se během následujících dvou let kladenská nemocnice promění.Průčelí nové budovy akutní medicíny povede do ulice Československé armády. Tato budova bude jednou ze tří nových objektů, které v prostoru kladenské nemocnice vyrostou. Bude se stavět mimo současný půdorys stávající budovy monobloku a do budoucna by se měla stát srdcem celého areálu. "Bude v sobě sdružovat všechny akutní provozy: v přízemí najdete centrální příjem pacientů, na druhé straně emergentní příjem, což je ta část, která dnes naší nemocnici velice schází. Zde se budou přijatí pacienti stabilizovat v různém stupni ohrožení života, lékaři zajistí jejich základní životní funkce a následně budou umístěni buď na jednotku intenzivní péče, na anesteziologicko-resuscitační oddělní nebo přímo na operační sál podle stupně ohrožení jejich života," vysvětlil MUDr. Mareš.

Ve 2. nadzemním podlaží bude k dispozici úsek jednodenní chirurgie, endoskopické centrum a kardiostimulační centrum. O podlaží výš budou umístěny centrální jednotky intenzivní péče, oddělení ARO a v posledním podlaží najde své místo celkem šest centrálních operačních sálů včetně dospávárny a nezbytného zázemí. Do suterénu architekti umístili zásobovací dvůr, veškeré energetické zdroje, šatny personálu a centrální sterilizaci. Nová budova akutní medicíny bude po svém dokončení následně propojena dvěma komunikačními vertikálami se stávající budovou monobloku. "Ve vertikálách budou schodiště, požární schodiště a výtahy," upřesnil MUDr. Mareš a dodal, že stavba objektu akutní medicíny bude probíhat za plného provozu nemocnice. K určitým omezením dojede pouze ve chvíli, kdy bude třeba propojit jednotlivá podlaží nové budovy se stávajícím objektem. "Do budoucna uvažujeme i o heliportu, který by měl být umístěn na výběžku bloku C, na střeše této budovy a měl by navazovat na komunikační vertikálu tak, aby cesta pacienta ohroženého na životě byla co nejkratší směrem k JIP, ARO nebo operačním sálům. Heliport však bude samostatným předmětem projektu a stavebního povolení," dodal MUDr. Mareš.

Další nová budova vyroste v místě současného kožního pavilonu a bude v ní zřízena transfúzní stanice. Tato novostavba bude pak podzemním koridorem spojena se stávající budovou monobloku v části A. Třetí novostavbou bude bunkr radioterapie, který bude osazen novým zářičem.

Součástí první etapy výstavby a rekonstrukce Oblastní nemocnice Kladno je také přestavba stávající budovy monobloku, kde v suterénu budovy B bude vybudováno nové radioterapeutické oddělení a dále přízemí budov B, C a D, kde vzniknou nové ambulance pro oddělení urologie, ortopedie, chirurgie, neurologie a interny.

Všechno co zde vidíte na obrázcích je vyrobeno pouze z papíru. Podrobnosti na pletení z papíru najdete na stránkách

Již po desáté se na Náměstí Starosty Pavla vždy o první neděli adventní rozzáří Pohádkový vánoční strom splněných přání, jehož prostřednictvím dostávají dárky děti z dětských domovů na Kladensku.
Letos rozsvícení stromu předcházel koncert Spirituál kvintetu v kostele Nanebevzetí Panny Marie. Ti, kdo nesehnali vstupenky, mohli koncert sledovat na velkoplošné obrazovce na náměstí. Na venkovní scéně vystoupil dětský pěvecký soubor.

Po koncertě přišel čas na rozsvícení stromu na pokyn, který dal zvonkem primátor Dan Jiránek.

Tradice pomoci dětem u vánočního stromu na náměstí sahá do období první republiky a zasloužil se o ni brněnský spisovatel Rudolf Těsnohlídek, který tento zvyk poznal v Dánsku. V roce 1924 pak byl v Brně z jeho iniciativy postaven první Strom republiky. Těsnohlídek ho chápal jako symbol "nesobecké lásky, zářící a svítící šťastným i nešťastným, bohatým i nezámožným". Proto se u rozzářeného stromu sbíraly peníze na vybudování dětského domova Dagmar v Brně.
V Kladně se první Strom republiky objevil v roce 1926 na Wilsonově náměstí, což je dnešní Náměstí Starosty Pavla. Nestál přímo před kostelem jako dnes, ale pod Mariánským sousoším. Akci organizoval Československý červený kříž, Okresní péče o mládež a Severočeská jednota a u vánočního Stromu republiky koncertovaly Kladenská filharmonie, Středočeská filharmonie a hornické kapely. Při koncertech se na náměstí pořádaly veřejné sbírky, jejichž výsledek byl každý den oznamován. Před Vánocemi roku 1927 tak bylo vybráno 18 000 korun, které byly určeny na pomoc sirotkům a nemocným dětem.

 Prošel tím každý. Někdo relativně bez problémů, jiný si nese následky dodnes. O to víc nás zaskočí, když přijde u našich potomků. Řeč je o dospívání. Době, kdy se z dětí na čas stávají bytosti, kterým nerozumíme a které nás nenávidí.

Pro rodiče je to těžká doba, ještě těžší je však pro toho, kdo vyrůstá z dětské kůže - a ta dospělá je mu zatím velká.

"Rodiče by asi těžko přenesli přes srdce, že to rozkošné a bezproblémové dítě najednou odchází. Ale pak přijde spásná puberta a z toho rozkošného dítěte se stane nesnesitelný jedinec, který opovrhuje svými rodiči, jejich hudbou, jejich oblečením, jejich životním stylem, takže nakonec jednou, když praští dveřmi a odejde, rodiče to jakž takž přežijí."

Tyto věty vyslovil Marek Eben a souhlasit s nimi bude zřejmě většina rodičů, kteří mají doma potomky právě v nešťastném pubertálním období. Co se to stalo s naší dcerou nebo s naším synem, ptáte se. Dítě se před vámi uzavírá, dává vám najevo, že vás nepotřebuje, že vaše názory jsou směšné a vaše rady patří do starého železa, je odbojné a náladové.

Naopak vrstevníci pro něj znamenají čím dál tím víc. Jejich uznání, jejich respekt a jejich přátelství si cení hodně vysoko. Tak vysoko, že pokud ho nemá, je nešťastné a snaží se ho získat - někdy i za hodně přemrštěnou cenu.

"Puberta je přirozená věc a měli bychom být vlastně rádi, že se u dítěte v přiměřenou dobu projevila," říká psycholožka a psychiatrička Zuzana Krausová. Přiměřená doba je ale dost široký pojem.

Zhruba lze říci, že dívky v Česku začínají menstruovat okolo dvanáctého nebo třináctého roku. Přibližně ve stejném věku chlapcům začínají růst varlata i genitálie a mění se jejich hlas (mutují).

Podstatné je, že dítě se nejen fyzicky, ale i psychicky mění v mladého člověka. A pokud máte pocit, že je to pro vás nesnadné, měli byste vědět, že pro vašeho potomka je to ještě těžší.

Dospělí přitom často přikládají váhu ve své podstatě podružným otázkám. Mnoho matek (a také učitelů) těžko přijímá extravagance v oblékání a vystupování "puberťáků". "Od určitého věku představují způsob oblečení, módní doplňky, účes a podobně významné stavební kameny identity jedince.

Mladý člověk sděluje světu i svým oblečením: "Tady jsem a takový jsem," vysvětluje podstatu vizuální vzpoury dětský psycholog Václav Mertin. A proto vzdejte předem boj v oblastech, kde nemáte žádnou šanci.

Děs budící plakáty nejsou nic jiného než potištěný papír, na kroužek v nose, nebo v obočí ještě nikdo neumřel, o vlasech obarvených nazeleno nemluvě. Také případ rodiče, který by nepřežil systematické dunění z reproduktorů v dětském pokoji, není znám. Rada je jednoduchá: špunty do uší a trpělivost. Dříve nebo později to všechno přejde. Další poznávací značkou, kterou dává teenager najevo, že se s ním musí počítat, je slovník.

Od jistého věku opak slova "hustý" není "řídký", ale "trapný", na většinu výtek odpovídá krátce: "To neřeš", a když vám na otázku, jak se cítí, odpoví, že je "cool", případně "v ouklandu", neznamená to, že si z kapesného vyjel na Nový Zéland, ale že je v pohodě a nemáte si dělat starosti.

Mimochodem ke kapesnému: peníze ve vlastní peněžence jsou pro pubertální dítě něčím jako legitimací do světa dospělých. Neptejte se však raději, za co je utratilo.

Pokud se obáváte nebezpečí cigaret, alkoholu nebo nevhodných kamarádů, takhle ho odhalit nelze. Jedinou cestou je oboustranná důvěra. Pokud vám váš patnáctiletý syn vypráví o tom, jak u kamaráda ochutnal vodní dýmku, správnou reakcí je klidný rozhovor i s poukazem na nebezpečí kouření.

Přednáška zvýšeným hlasem, případně zákazy a příkazy dokážou jediné - už nikdy se nic nedozvíte.

Pubertální mládež zároveň poprvé objevuje kouzlo soukromí. Vlastní území přitom zasluhuje respekt nejen v případě dospělého, ale i v případě dítěte: pokud jste na dveře ložnice svých dětí dosud neklepali, začněte s tím alespoň teď.

Jedním z důležitých kroků na cestě k dospělosti je přenechat starost o jejich území jim. A to i za cenu, že ve vašem uklizeném bytě bude představovat teenagerský pokoj enklávu s rozházeným prádlem, chipsy zašlapanými do koberce a knížkami vyházenými na zem bez ladu a skladu. Násilné řešení nemá smysl. Pokud budete trvat na pokoji uklizeném podle vašich představ, jediným výsledkem budou vaše pocuchané nervy a vykřičené hlasivky.

Lze najít oboustranně přijatelný kompromis, aniž by do pokoje čtrnáctiletého člověka musela nastoupit deratizační četa? Do určité míry ano, chce to však trpělivost a pevné nervy. Dříve nebo později přijde den, kdy potomek pronese památnou větu "mami, nemám čisté prádlo".

V tu chvíli musíte zatnout zuby a klasickou mateřskou starost o šatník svého dítěte zasunout někam do duševního suterénu.

Obě strany svobody

"Oblečení, které není v koši na špinavé prádlo, nepovažuji za špinavé," zní jediná možná odpověď. Pokud bude pubertální dcera nucena jít do školy s trikem pobryndaným od zmrzliny, pravděpodobně už koš příště použije.

A nemylte se, nejde jen o hromadu špinavého prádla pod postelí. Jde o postupné přijímání odpovědnosti, která je vždy druhou stranou vytoužené svobody.

Je to vlastně velmi jednoduché, stačí zadat jasná pravidla: Jestli jsi dost stará na to, abys chodila domů v deset večer, jsi taky dost dospělá na to, abys jednou týdně uvařila večeři a sama se starala o sobotní vysávání koberců.

Právě k tomuhle má totiž celá puberta směřovat. Mladý člověk si musí vyzkoušet, že každé rozhodnutí s sebou přináší i následky, a hranice, na kterých se s rodiči dohodne, nelze překračovat libovolně.

Nedospělý člověk, který se ve vašem puberťákovi skrývá, vás totiž stále potřebuje. Jeho okázalá sebejistota je jenom kukla zakrývající nejistotu možná větší, než když mu bylo deset let.

Pro vás však fáze direktivního a relativně snadného vedení svého dítěte právě končí.

Přímý vliv na to, co váš syn či dcera dělá, klesá. O to víc však stoupá důležitost rovnoprávných rozhovorů, ve kterých nepředjímáte, co má a co nemá pociťovat vaše dítě, ale skutečně posloucháte, co cítí a jak vnímá.

Jen takto máte šanci dozvědět se včas o úskalích "zakázaného ovoce" (alkohol, cigarety, drogy, případně předčasný sex) a můžete k tomu zaujmout stanovisko. A pokud je důvěra oboustranná, je pravděpodobné, že mladý člověk se podobným lákadlům napříště už vyhne.

Jak s nimi vycházet

Řešte důležité věci: Kroužek v nose, zelené vlasy a načerno vymalovaná zeď v dětském pokoji mezi ně nepatří.

Důvěra: Pokud vám dítě popisuje zážitky z mejdanu, buďte v reakci uměření. V opačném případě se už nikdy nic nedovíte.

Svoboda a odpovědnost: Pokud dítě vyžaduje více svobody (například víkend na chatě s kamarády), stanovte podmínky, za jakých to je možné, a vyžadujte jejich plnění.

Soukromí: Na jistou míru soukromí má právo každý, pro dítě v pubertálním věku je to navíc důležitější než kdykoliv jindy.

Hranice: Určujete je vy, dejte si však pozor na jejich reálnost. Návrat domů každý den v sedm hodin večer povede jen k drobným podvodům nebo k otevřené "válce".